„Nic není konkrétnějšího, nic čitelnějšího, než linie, barvy, plocha. Málo co se dá tak přesně definovat jako čtverce, kruhy, elipsy, ovoidy..."
Klub konkretistů byl založen na pražské Kampě 9. května 1967. U jeho zrodu stál teoretik Arsén Pohribný a čtyři umělci – Radoslav Kratina, Jiří Hilmar, Tomáš Rajlich a Miroslav Vystrčil. Ze skupiny se brzy stalo hnutí, jež ze soukromého kutilství učinilo platformu pro neokonstruktivní a geometrické umění s mezinárodním přesahem. Nikdy nešlo o homogenní sloh, ale o velmi individuální, rozdílné a často interdisciplinární přístupy.
Slovo konkrét označuje esteticky fascinující nový tvar či dílo, zhotovené nenapodobivým způsobem, tedy nejčastěji řečí geometrie a minimalismu. Jak to popsal Victor Vasarely: Moje obrazy jsou uklidňující nebo vzrušující vizuální dráždění, která jsou pro člověka stejně nenahraditelná jako kyslík, ultrafialové záření nebo vitamíny.
Umění může svět, v němž žijeme zrcadlit, komentovat, kritizovat, nebo znovu konstruovat. Klub konkretistů si už před více než půlstoletím vybral konstrukci nového řádu. U zrodu klubu stála myšlenka postavit racionalitu, metodičnost a zájem o vědu proti emoci, sentimentalitě, vášni a existencialitě informelu či lehkonohosti pop-artu. Konkrétní umění chtělo být univerzální a hledalo nového diváka, který by nebyl pasivní, ale vstupoval do hry.
Manifest Základy konkrétního umění, časopis Art Concret, květen 1930
Prohlašujeme:
1. Umění je univerzální;
2. Umělecké dílo by mělo být před provedením pojato a zformováno výhradně myslí. Nemělo by obsahovat nic z formálních vlastností přírody ani odraz smyslových počitků a sentiment. Chceme vyloučit lyrismus, dramatičnost, symbolismus atd.;
3. Obraz by měl být konstruován jen z ryze výtvarných prvků, to znamená z ploch a barev. Zobrazující prvek nepřekračuje svým významem sám sebe, a obraz pak proto neznamená nic jiného než sám sebe;
4. Konstrukce obrazu i jeho prvků by měla být jednoduchá a vizuálně čitelná;
5. Technika malby by měla být mechanická, což znamená exaktní, neimpresionistická; 6. Úsilí o naprostou čistotu. (Carlsund, Doesbourg, Hélion, Tutundijian, Wantz)
V dnešním pohledu umělci pracují se stále stejnými východisky, s barvou, plochou, materiály, procesy. Přibyla práce s počítačem, dokonce s 3D technologií, ale v zásadě jde stále o sdělení. O to, že umění chce hovořit o řádu, který náš život tak často postrádá, o experimentu, o univerzalitě, jež může oslovit svět napříč jeho rozdílnostmi.
Klub konkretistů pořádá už řadu let výstavní cyklus Konkrétní podzim - vždy s daným tématem, na několika místech v Hradci Králové a v Pardubicích. Hlavním výstavním prostorem Klubu je kostel sv. Ambrože od architekta Josefa Gočára. Ceníme si obnovené spolupráce s kolegy ze Slovenska i ze zahraničí. Vystavovali jsme v OGV Jihlava, v Topičově salonu a klubu, v Museu Rehau, v GU Karlovy Vary atd.
Výňatky z textů teoretičky Martiny Vítkové.
V exkluzivním výtvarném projektu ARTVARIUM představuje tvorbu Klubu konkretistů kurátorka PhDr. Renáta Mužíková, Ph.D.
