Tradice restaurování rodiny Fialů se datuje již od roku 1907.
Josef Fiala, narozen 1882, který byl absolventem Císařské akademie výtvarného umění a žákem Vojtěcha Hynaise, se věnoval kromě své vlastní výtvarné tvorby též restaurování maleb a freskových výmaleb. První profesní restaurátorská práce v roce 1907 byla pod vedením profesora Vojtěcha Hynaise a ostatních jeho žáků pod záštitou Akademie. Jednalo se o restaurování nástěnných fresek kopule a stropu v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kterou namaloval Kosma Damian Assam.
Malbě a restaurování se věnoval celý svůj život až do padesátých let, kdy pod tlakem tehdejšího režimu byl nucen svou činnost utlumit a zájmově se pak věnoval jen své vlastní tvorbě. V roce 1963 Josef Fiala umírá a profese rodiny Fialů se na několik dlouhých let přerušuje.
Po obnovené demokracii počátkem 90.let pravnuk David Fiala jako vystudovaný restaurátor zakládá v roce 1991 Restaurátorský atelier.
Navazuje tak po dlouhé stagnaci na restaurátorsko-výtvarnou tradici jeho předka. Zprvu jako samostatně pracující se ujímá malých, nepříliš významných zakázek. Postupem času, kvalitou odvedené práce a péčí o své zákazníky, se atelier začíná rozrůstat o další spolupracovníky. V průběhu asi deseti let se Atelier Fiala stává stabilní firmou, která stále rozšiřuje provoz ve svém sídle ve starém Braníku, otevírá showroom na Arbesově náměstí a na Krčské třídě. Následně pak pobočku svého provozu ve Vysočanech.
Začátkem nového tisíciletí se firma transformuje na společnost s ručením omezeným a začíná přibírat další příbuzné obory.
Fialovy ateliery si stále více upevňují pozici na trhu ve svém oboru a stávají se dominantní firmou se stabilním kolektivem. Společnost se uchází o významné zakázky jako například císařský nábytek pro zámek Schönbrunn a Hofburg, zakázky pro Úřad vlády, Senát či Pražský hrad, Arcibiskupství pražské a olomoucké, zámky, hrady, muzea, galerie a katedrály.
Největší zákaznickou základnu ovšem představuje soukromý sektor. Rozmach firmy byl však částečně utlumen hospodářskou krizí okolo roku 2006. Naše komodita je přeci jen jakousi nadstavbou a instituce i soukromníci své investice v tomto období a v tomto oboru omezili. Naše firma se tedy musela rychle přizpůsobit situaci a provoz zredukovat. Tuto situaci s odstupem času hodnotíme jako pozitivní a jak se říká „Všechno špatné je pro něco dobré“.
Jako stabilní firma jsme tuto krizi úspěšně přečkali, a tím se nám otevřel trh s minimální konkurencí. Více jsme též začali dbát na budování vztahu se zákazníkem a dalších doprovodných službách. Firmu jsme tedy dále nezvětšovali, ale stále se snažíme zkvalitňovat naše služby a více rozvíjet příbuzné obory.
Proto jsme v roce 2013 otevřeli Dům umění v bývalé Chvalské tvrzi v Praze 9 v Horních Počernicích.
