Srdečně vás zveme na výstavu VNITŘNÍ GEOMETRIE obrazů kanadského malíře českého původu Jiřího Tomišky.
Obrazy budou po celý duben vystaveny jak v Pasáži českého designu, tak v KAVÁRNĚ & GALERII Art-n-Coffee. Dvojvýstava pod kuratelou PhDr. Renáty Mužíkové, Ph.D., bude za přítomnosti autora slavnostně zahájena vernisáží v úterý 2. 4. 2024 v 18:00 v Art-n-Coffee.
Jiří Tomiška se narodil, studoval a nějaký čas také pracoval v tehdejším Československu, od roku 1985 však žije a působí v Kanadě, která pro něj znamenala nový umělecký začátek. Ačkoliv se odjakživa zajímal o výtvarné umění, poezii, literaturu, hudbu či divadlo, kreslit a malovat začal až po svém příchodu do kanadského Toronta, kde studoval kresbu a experimentální malbu na Ontario College of Arts.
Proč Jiří Tomiška maluje?
„Malba a kresba mne baví nejvíc, jinou odpověď nehledám. Když maluji nebo kreslím, tak nemám pocit, že ztrácím čas. Naopak, mám pocit, že dávám uplývajícímu času smysl, význam, že poznávám svět a že k němu něco můžu přidat.
A to mi stačí jako odpověď “proč maluji”.
Když maluji nebo kreslím nebo o tom přemýšlím, mám pocit, že jsem součástí světa všech těch, co kdy vzali do ruky uhel anebo štětec, a postavili se před prázdnou plochu… před plochu stěny jeskyně, plochu dřevěné gotické desky, před obdélník vypnutého plátna, před prázdný list papíru. A udělám první čáru… tak jako ti všichni přede mnou a se mnou. To je vzrušující!
Samozřejmě jsou tu velké rozdíly. Ten chlapík, co kreslil bizony na stěně jeskyně Altamira, ten neznal malby býků od Picassa. Já znám oboje ty kresby, ale k býkům mám úplně jiný vztah než oni, je jiná doba. Mám výhodu, že znám způsob, jak to nakreslili oni, úžasný pocit, třicet tisíc let mezi těmi kresbami. Ale mám nevýhodu, že některé možnosti vyjádření oni už použili. Vidím před sebou ty jejich býky i toho býka živého, teď. No jo, ale jak to nakreslit (i kdybych třeba chtěl kreslit zrovna býka), jak najít jiný, můj vlastní nový způsob. To je vzrušující, to má smysl, to je moje poznávání světa.
Když jsem se před léty najednou z Brna ocitl v Kanadě a docela ztratil půdu pod nohama, tak jsem, ani nevím proč, vzal tužku, sešit a šel jsem ven kreslit. Od školních let poprvé. Bavilo mne se bez přemýšlení dívat a odpozorovaný tvar zachytit na papíře podle svého. Prostě vypustit tu čáru zpod tužky a dívat se, kam povede, jaký tvar vyvstane na papíře z toho odpozorovaného. Volná přesnost. Překvapovalo mne, jak živě někdy působila ta kombinace několika čar a prázdného papíru mezi nimi. A neopakovatelně, protože tu čáru nikdy nemůžu zopakovat, její křivost, rychlost, tmavost, váhu, prostorový pocit na ploše. To byl skvělý pocit, uprostřed města, kde většina věcí byla mechanicky reprodukovatelná, jsem najednou zachytil něco individuálního.“
Z Kanady až do centra Prahy – 11 pláten – VNITŘNÍ GEOMETRIE Jiřího Tomišky – duben v Art-n-Coffee a Pasáži českého designu.
Těšíme se na vás.
